Anglický kokršpaněl Bastien z Chlumeckého zát

Povídání

 

Náš osud nebo náhoda…..?

 

Mého prvního pejska jménem „Dick“ jsem po dlouhém předlouhém přemlouvání rodičů obdržela v den svých 10. narozenin.  Okamžitě se stal mým nejlepším přítelem a oba jsme se učili, jak se k sobě chovat, pomáhat si a trávili spolu volný čas. Bohužel, „Dick“ onemocněl a ve svých nedožitých sedmi letech mne opustil. Mě v té době bylo sedmnáct a nového pejska rodiče rezolutně odmítli. Musela jsem čekat dlouhé 4 roky, než jsem si s manželem pořídila pejska „Charliho“. Byl to krásný černý kokršpaněl a byl s námi celých deset let. Byl to opravdový přítel celé naší rodiny. Prožíval s námi všechny nástrahy života  a vždy jeho oddanost  a přátelství k nám nás postavila na nohy. Po příchodu našich dětí akceptoval i je a bral je jako štěňátka, se kterými je prima si hrát. Šel čas a „Čárlík“ začal stárnout a 22.5.2006 nás opustil. Byla to rána osudu se kterou se člověk těžko vyrovnává. Nebe zšedlo a mě přestalo všechno bavit. Děti se po něm pořád ptali a všichni mě ubezpečovali, že život bez pejska je jednodušší a pohodlnější. Není!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Po dlouhém přemlouvání manžela jsem si mohla najít pejska. Přesně manželovo přání bylo: „Když už pejska, tak kokršpaněla (na to jsem trvala já), tak modrého bělouše s pálením.“ Asi v duchu doufal, že moje hledání bude delší a mě touha po pejskovi přejde, ale marně. V lednu 2007 jsem si na stránkách www.englishcocker.wbs.cz  našla, že se jim narodili štěňátka. Přesvědčená o tom, že chci fenku jsem začala horlivě prohlížet fotky malých roztomilých lotříků a pak se to stalo. Byl tam „ BASTIEN“. Do dvou minut jsem vytáčela číslo sl. Králové a s napětím čekala zda Bastík je volný.  Bastík čekal na nás!!!!Nemohla jsem se dočkat, až ho uvidím a pochovám si ho.

Dne 2.2.2007 vstupuje Bastien do mého života a celý ho obrací vzhůru nohama. Jsou to krásné dny a doufám, že jich spolu prožijeme moc a moc a moc…..

 

 

 

Život s „Bastíkem“

 

Naše začátky spolu nebyli jednoduché. V rodině jsem nenašla pochopení pro to, že jsem si opět pořídila pejska a v podstatě neposlechla všechny okolní hlasy. Ovšem, když jsem přivedla Bastíka poprvé k rodičům,  uznali, že Bastíkovi se nedá odolat. Když umřel „Čárlík“ řekla jsem si, že mému dalšímu pejskovi se budu ještě více věnovat. Děti jsou už větší a tak toho času mám o něco víc. Bastík je prostě úžasný.

 

Výcvik a já

 

Poprvé v životě chodím s pejskem na výcvik. Řekla jsem si, že nenechám nic náhodě a Bastíka vycvičím ve „vychovaného „ psa. Po třech měsících zjišťuji, že u kokršpaněla to není zas tak jednoduché. Po úspěšném zvládání  povelů „lehni, sedni, zůstaň“ jsme se nějak zasekli a Bastík přesvědčuje mě, že na výcviku  je lepší lítat a hrát si s pejskama než poslouchat nějaké ty povely. Z výcviku odcházím totálně vyčerpaná a přesvědčená o tom, že „já“ se to nikdy nenaučím.

 

Naše první výstava

 

S Martinou ( to je naše dvorní rádkyně a zároveň Bastíkova chovatelka) jsme se domluvili,že vyrazíme na naši první výstavu. Přihlášku jsme zvládly poslat a tak jsme se ocitli na výstavě. Trochu v šoku a s obavami, co se bude dít. Díky Martině a Berynce (to je Bastíkova sestřička) jsme vše zvládli. Nalepila jsem si  číslo a šla s Bastíkem do kruhu. Bastík mě přesvědčil o tom, že na stole v dešti stát nebude a tak pan rozhodčí měl plné ruce práce, aby Bastíka vůbec mohl hodnotit. Ale úspěch se dostavil Bastík měl hodnocení: Velmi nadějný 1. a měl se zúčastnit odpolední soutěže. Ovšem Bastík byl těžce nad věcí. Bylo horko a tak dával najevo, že on už toho má dost a pojedeme domů. To byla naše první výstava.

Teď nás čeká Mladá Boleslav, tak se uvidí, jaké překvapení čeká tam.

 

Bastík – povaha

 

Bastík se stal brzy miláčkem nejen naší rodiny, ale celého okolí. Je ochoten vítat, každého koho potká a nutně potřebuje od něj pohladit. Je absolutně klidný. Když chce spát – spí a je jedno kde. Nejraději má ovšem sušák, pod mokrým prádlem se spí nejlépe (jo, a pak taky u paničky v posteli). Děti bere jako své kamarády a hraje si s nimi. Někdy je to pěkný rošťák a chodí jim krást hračky a tahá si je do pelíšku. Nejoblíbenější jsou Barbínky, ale Kačenka to nějak špatně snáší. Když jsem v práci, tak spinká a čeká až se vrátím. Pak ovšem musíme na 2 hodinky ven a lítat a lítat, když není horko. V horku Bastík nedělá nic.

 Bastík - lovecký pes

V roce 2009 skončil Bastíkův "léžerní život" a začlo se pracovat.  Vlastně si za to Bastík může sám, jelikož při procházkách v lese začal hlásit zvěř. Chovatelka Martina nezaváhala a přihlásila nás na zkoušky vloh, které se konaly 3.5.2009. Tam jsme teprve zjistili o čem Bastíkova práce je a Bastíka to začlo neskutečně bavit. Slova "půjdeme na zajíčky" před Bastíkem nelze vyslovit. Okamžitě je připravený a vyžaduje cestu autem do lesa nebo na pole.  Pomalu se s Bastíkem učíme a doufám, že se Bastík vypracuje na "opravdového loveckého psa".  Zkoušky vloh dopadly na jedničku a mi máme teď předsebou ještě kus práce v podobě barvářských zkoušek.

Bastík je prostě nejúžasnější pes na světe a jsme moc ráda, že ho mám.